PROČ JSME K HLUBINNÉMU ÚLOŽIŠTI SKEPTIČTÍ

Spolek Zdravý domov Vysočina nezpochybňuje, že Česko musí něco udělat s vyhořelým jaderným palivem a ostatním vysoce-radioaktívním odpadem. Zpochybňujeme způsob, jakým se to děje: spěch,  nutné náklady spojené z likvidací radioaktívního odpadu, rizika pro krajinu, vodu a místní občany s tímto projektem spojená, a hlavně to, že se nás nikdo neptá. 

O čem vlastně mluvíme

Když se řekne "úložiště", většina lidí si představí sklad. Hlubinné úložiště je ale něco jiného. Je to hlubinný důl. Podle technického projektu SÚRAO má úložiště na Horce ležet 500 metrů pod zemí. Podzemní areál by zabral zhruba 250 hektarů, ukládací chodby by měřily dohromady 94 kilometrů a do horniny by se vyvrtalo přibližně 7 600 ukládacích vrtů pro kontejnery s vyhořelým palivem. Na povrchu by stál areál o 10 až 20 hektarech, včetně "horké komory", kde se odpad překládá do kontejnerů [1] [2].

Hornina se má razit trhacími pracemi, ne razicím štítem. SÚRAO to zdůvodňuje "časovou a prostorovou flexibilitou" [1]. Pro okolní obce to znamená odstřely, vibrace a odvoz rubaniny nákladními auty po místních silnicích. A nejde o pár let. Ražba má podle projektu probíhat po etapách během celého provozu, střídavě s ukládáním [1].

Časový plán státu vypadá takto: do roku 2030 výběr lokality, 2030 až 2040 hloubení podzemní laboratoře, 2040 až 2050 stavba, od roku 2050 provoz, který má trvat zhruba sto let [3] [4]. Provoz se původně plánoval od roku 2065. O patnáct let dřív se má stihnout kvůli evropské taxonomii, která podmiňuje "zelené" postavení jádra existencí úložiště do roku 2050 [5].

Kolik horniny se vytěží, SÚRAO pro Horku nezveřejnila. Starší studie SÚRAO pro jinou lokalitu počítala s 6,7 milionu kubíků výrubu a více než 840 tisíci jízdami nákladních aut [6]. Finské úložiště Onkalo, které je menší než to české, vytěží zhruba 2 miliony kubíků [7]. Řádově tedy jde o miliony tun horniny, které někde na povrchu zůstanou.

Kolik to bude stát a kdo to zaplatí

Ještě v roce 2011 počítal referenční projekt s 92 až 105 miliardami korun. SÚRAO dlouho uváděla zhruba 130 miliard. Návrh aktualizované Koncepce nakládání s radioaktivními odpady z roku 2024 už mluví o 273 miliardách korun v cenách roku 2024. Z toho asi 33 miliard připadá na stavbu a téměř 198 miliard na stoletý provoz [8] [9]. Celý program nakládání s radioaktivním odpadem má stát 559 miliard [9].

Cena se tedy během třinácti let zhruba ztrojnásobila, a to ještě před tím, než se vůbec koplo do země.

Platit se má z jaderného účtu, na který přispívá ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu z jádra. Do roku 2024 to bylo 55 korun, od roku 2025 vláda sazbu zvýšila na 88 korun. Za rok 2024 ČEZ odvedl 1,76 miliardy korun. Na účtu bylo ke konci roku 2025 46,34 miliardy korun [10].

Poctivě řečeno: všech 273 miliard nemusí být na účtu v roce 2050, většina jde na provoz rozložený do sta let. Přesto je rozdíl mezi 46 miliardami na účtu a 273 miliardami odhadu varovný. Odhad navíc roste rychleji než úspory. A hlavně: peníze, které dnes ČEZ odvádí, nakonec zaplatí lidé v ceně elektřiny. Až se ukáže, že nestačí, doplatí to daňoví poplatníci nebo naše děti.

K tomu jedna souvislost, o které se mluví málo. Stejná Koncepce zvedla odhad množství vyhořelého paliva z 9 000 na 14 500 tun, protože počítá s novými bloky v Dukovanech a s malými reaktory [9]. Každý nový reaktor tedy zvětšuje úložiště, které se přitom navrhuje na základě dnešních čísel. SÚRAO sama připouští, že při výrazném nárůstu by mohlo být potřeba druhé úložiště [10].

Bezpečnostní rizika

Nikde na světě to ještě nefunguje

Úložiště vyhořelého paliva zatím žádná země neprovozuje. Nejdál je Finsko: jeho Onkalo prošlo v roce 2024 zkušebním provozem s prázdnými kontejnery, finský úřad STUK vydal v srpnu 2026 kladné bezpečnostní hodnocení a ostrý provoz má začít koncem roku 2026 [12]. Finové na to šli čtyřicet let. Švédsko začalo stavět v lednu 2025 [13]. Francie teprve čeká na povolení a s vysokoaktivním odpadem počítá až po roce 2085 [14]. Česko chce mít úložiště v provozu za 24 let, přitom dosud nemá ani hluboký vrt.

Bezpečnost úložiště se posuzuje na sto tisíc až milion let. To nikdo nedokáže ověřit zkušeností, jen výpočtem. Modely počítají se zaledněním, zemětřesením i s tím, že za tisíce let někdo omylem vrtne do úložiště. Jsou to nejlepší modely, jaké máme. Pořád to jsou ale modely.

Když se to pokazí, je to na dlouho

Německé Asse II bylo v 60. a 70. letech považováno za bezpečné úložiště v solném dole. Uložilo se tam přes 125 tisíc sudů se slabě a středně radioaktivním odpadem. Dnes do dolu denně teče přes 12 kubíků slané vody, důl je nestabilní a Německo musí všechny sudy vyzvednout. Jen příprava vyzvednutí stojí kolem 4,5 miliardy eur a začít má nejdříve v roce 2033 [15] [16]. Americké úložiště WIPP, které funguje od roku 1999 pro vojenský odpad, mělo v únoru 2014 únik plutonia a americia. Příčinou byla chemická reakce v jediném špatně zabaleném sudu; provoz stál tři roky [17]. Ani hluboká hornina neochrání před lidskou chybou.

Kontejnery

Skandinávský koncept, ze kterého vychází i český, ukládá palivo v měděných kontejnerech. Švédský soud v roce 2018 označil pět otázek okolo koroze mědi za nedořešené. Vláda povolení nakonec dala, spor mezi SKB a vědci z KTH ale trvá [18]. Český obalový soubor ještě není definitivně navržený, takže nejde o přímou vadu českého projektu. Ukazuje to ale, jak křehká je jistota o materiálech, které mají vydržet sto tisíc let.

Voda

Vysočina je pramenná oblast na rozvodí Labe a Dunaje. Obce tu z velké části závisí na místních zdrojích podzemní vody. Ražba do hloubky 500 metrů a odčerpávání vody z díla mohou snížit hladinu podzemní vody a vysušit studny a prameny. Pro Horku zatím žádný veřejný hydrogeologický model neexistuje; SÚRAO teprve letos začala s mělkými monitorovacími vrty [19]. Rozhodovat o lokalitě se přitom má za čtyři roky.

Dvě jaderné megastavby v jednom okrese

Lokalita Horka leží zhruba 25 kilometrů od Dukovan. Právě tam se má v letech 2030 až 2034 stavět nový jaderný blok. Ve špičce má na stavbě pracovat až 6 000 lidí a do regionu má dorazit až 10 000 nových obyvatel včetně zahraničních dělníků [20] [21].

Co to znamená pro okolní obce, je vidět už teď. Města a vesnice u Dukovan mění územní plány, aby zabránily nekontrolovanému vzniku ubytoven. Kramolín má zkušenost ze stavby elektrárny a Dalešické přehrady: likvidace opuštěných ubytoven trvala patnáct let. Korejský dodavatel plánuje pro dělníky uzavřené "tábory". Obce se připravují i na možný nárůst kriminality. Vláda schválila akční plán s 15 miliardami na zmírnění dopadů [20] [21] [22].

Do toho má ve stejném období, mezi roky 2030 a 2040, začít hloubení podzemní laboratoře na Horce a po roce 2040 stavba úložiště [3]. SÚRAO uvádí, že na úložišti bude pracovat v řádu stovek lidí, ne tisíců [2]. To je pravda. Jenže silnice, byty, školy, lékaři a policie na Třebíčsku jsou jedny. Kdo bude po dvaceti letech stavby v Dukovanech nadšený z dalších dvaceti let stavby o pár kilometrů dál?

Na to, jak se tyto dvě stavby sečtou, se zatím nikdo neptal. Stát je řeší odděleně: Dukovany má na starosti ČEZ a MPO, úložiště SÚRAO a MPO. Kraj a obce dostanou obojí.

Jak to dělají jinde

Ptají se obcí

Ve Finsku i ve Švédsku má obec ze zákona právo úložiště odmítnout. Finská obec Eurajoki s úložištěm souhlasila v roce 2000 poměrem 20 : 7 v zastupitelstvu [23], švédský Östhammar hlasoval v roce 2020 pro poměrem 38 : 7 [24]. Obě země proto dnes staví bez soudů a protestů. Kanada zavedla princip "informovaného a ochotného hostitele" a lokalitu vybrala v roce 2024 až po souhlasu obce i domorodé komunity [25]. Německo po desetiletích sporů okolo Gorlebenu začalo výběr znovu od nuly podle čistě geologických kritérií a zřídilo nezávislý občanský dozor s přístupem ke všem dokumentům [26] [27]. Německý postup přitom sama SÚRAO ve své studii z roku 2022 podrobně popisuje jako příklad rozsáhlé účasti veřejnosti [28].

Česko šlo opačnou cestou. Zákon č. 53/2024 Sb. dává obcím 140 dní na vyjádření a žádné právo veta. O umístění rozhodne vláda usnesením, které podle Ústavního soudu nelze soudně přezkoumat [29] [30]. Návrh zákona z roku 2016 přitom s obecním referendem počítal; byl opuštěn [30].

Nespěchají a nechávají si otevřené dveře

Nizozemsko se už v roce 1984 rozhodlo, že bude veškerý radioaktivní odpad nejméně sto let skladovat na povrchu v zabezpečené budově, a o geologickém uložení rozhodne až potom. Sklad HABOG stojí od roku 2003 a o dalším postupu chce vláda rozhodnout okolo roku 2100 [31] [32]. Francie zapsala přímo do zákona, že odpad v úložišti Cigéo musí být možné vyzvednout zpět nejméně sto let [33].

Důvod je prostý. Vyhořelé palivo není jen odpad. Obsahuje uran a plutonium, které umí využít reaktory nové generace. Dnes se to v Česku nevyplatí a technologie nejsou zralé. Za padesát let to může být jinak. Jakmile ale palivo zalijeme do žuly půl kilometru pod zemí a chodby zasypeme, je rozhodnuto.

Nechceme tu nikomu nalhávat, že existuje bezodpadové řešení. Přepracování ani nové reaktory neodstraní potřebu nějaké formy trvalého uložení; vždy zbyde vysokoaktivní odpad. Říká to i SÚRAO: "Dnes neexistuje technologie, která by odstranila potřebu hlubinného úložiště úplně" [11]. Dlouhé skladování na povrchu má také své náklady a rizika a přenáší část břemene na další generace. Rozdíl je v tom, kdo a kdy rozhoduje. Nizozemský model nechává rozhodnutí lidem, kteří budou vědět víc než my. Český model rozhodne v roce 2030 na základě jednoho nebo několika vrtů a politického termínu.

Co chceme

Nejsme proti tomu, aby Česko řešilo svůj jaderný odpad. Jsme proti tomu, jakým způsobem to dělá.

Chceme, aby obce a lidé, kteří s úložištěm budou žít, měli ze zákona právo říct ne, tak jako ve Finsku a Švédsku. 

Navrhujeme nechat do konce 21. století časový prostor pro využití nových technologií, které sníží toxicitu/nebezpečnost a objem materiálu k uložení. Pak v případě nutnosti úložiště vybudovat tam, kde bude kromě vhodného podloží, vysoká míra akceptace a souhlas dotčených obcí. Odložením fyzické realizace úložiště  by tento stát ušetřil minimálně 100 mld. Kč na provozu hlubinného úložiště (viz náklady zmíněné výše). Tento pohled podporuje i RNDr. Jiří Svoboda z Ústavu fyziky materiálů AV [35] .  V mezidobí je též žádoucí hledat řešení na mezinárodní úrovni v rámci EU i mimo ni. 

Chceme, aby se poctivě zvážila cesta, kterou zvolilo Nizozemsko: neuzavírat pod zemí něco, co může být pro naše děti surovinou.

Chceme, aby se lokalita nevybírala podle politického termínu, ale až podle dat, která budou reálná a úplná.

 Chceme, aby stát otevřeně a poctivě sdělil, jaká jsou rizika s úložištěm spojená a co by znamenal souběh stavby v  Dukovanech a hlubinného úložiště pro jeden region. 

Protože nám a zástupcům našich obcí stát nenaslouchá, podali jsme stížnost k Výboru Aarhuské úmluvy [34]. Proto obce lokality Horka nepouštějí geology na své pozemky. A proto tento text.

Zdroje

  1. SÚRAO: Technická zpráva 711/2023 – Technické řešení hlubinného úložiště (anglická verze). https://surao.gov.cz/wp-content/uploads/2024/03/TZ711_2024_ENG.pdf 
  2. SÚRAO: Hlubinné úložiště a jeho přínosy. https://surao.gov.cz/hlubinne-uloziste/co-je-hu/ 
  3. Zachovalý kraj, z. s.: Úložiště – souhrn. 2026. https://zachovalykraj.cz/category/uloziste/ 
  4. Ekonomický deník: Zařízení v provozu v letech 2050 až 2167. Takové má být české úložiště jaderného odpadu. https://ekonomickydenik.cz/zarizeni-v-provozem-v-letech-2050-az-2167-takove-ma-byt-ceske-uloziste-jaderneho-odpadu/ 
  5. ČTK / Ekolist: Správa úložišť zrušila tendr na vrty k úložišti, dokončila tendr na geofyziku. 4. 2. 2026. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sprava-ulozist-zrusila-tendr-na-vrty-k-ulozisti-dokoncila-tendr-na-geofyziku 
  6. Nechceme úložiště: Pačejov favoritem státu pro hlubinné úložiště (údaje ze studie SÚRAO TZ 146/2007). https://www.nechcemeuloziste.cz/cs/aktuality/pacejov-favoritem-statu-pro-hlubinne-uloziste-jaderneho-odpadu-v-cr.html 
  7. 3pól: Finské hlubinné úložiště pro jaderné palivo. https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2041-finske-hlubinne-uloziste-pro-jaderne-palivo 
  8. oEnergetice: Peněz na vybudování jaderného úložiště je na účtě zatím sotva třetina. https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/penez-na-vybudovani-jaderneho-uloziste-je-na-ucte-zatim-sotva-tretina-naklady-ale-pravdeodobne-prevysi-odhad 
  9. MPO: Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR (návrh 2024, projednání vlády 2025). https://mpo.gov.cz/cz/energetika/nakladani-s-radioaktivnimi-odpady/aktualizace-koncepce-nakladani-s-radioaktivnimi-odpady-a-vyhorelym-jadernym-palivem-v-cr--251133/ 
  10. EkoNews: Úložiště jaderného odpadu budou možná v Česku dvě, obávají se obce. https://www.ekonews.cz/uloziste-jaderneho-odpadu-budou-mozna-v-cesku-dve-obavaji-se-obce-vystavba-mezitim-nabira-zpozdeni/ 
  11. oEnergetice / Ekonomický deník: Odkud vezmeme vodu a kde budou bydlet ti lidé? Obec žádá odpovědi k jadernému úložišti (vyjádření mluvčí SÚRAO Martiny Bílé). 29. 6. 2026. https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/odkud-vezmeme-vodu-a-kde-budou-bydlet-ti-lide-obec-zada-odpovedi-k-jadernemu-ulozisti-2 
  12. Posiva / ANS Nuclear Newswire: Deep geologic repository progress – 2025 Update a tiskové zprávy Posiva a STUK 2026. https://www.ans.org/news/2025-07-25/article-7222/deep-geologic-repository-progress2025-update/ 
  13. SKB: Construction begins on Swedish Spent Fuel Repository. 15. 1. 2025. https://skb.com/nyhet/construction-begins-on-swedish-spent-fuel-repository/ 
  14. Cigéo (Andra): Chiffres clés de Cigéo. https://www.cigeo.gouv.fr/chiffres-cles-cigeo-du-stockage-dechets-nucleaires 
  15. BGE: Asse II mine in Lower Saxony. https://www.bge.de/en/asse/
  16. BGR: Asse II Mine. https://www.bgr.bund.de/EN/Themen/Endlagerung/Standortprojekte/Asse/asse_node_en.html 
  17. US EPA: 2014 Radiological Event at the WIPP. https://epa.gov/radiation/2014-radiological-event-wipp 
  18. SKB: Environmental judgement means construction can start on SKB's spent fuel repository a zpráva TR-19-15. https://skb.com/nyhet/environmental-judgement-means-construction-can-start-on-skbs-spent-fuel-repository/ 
  19. SÚRAO: Správa úložišť začala s průzkumnými vrty, první se zaměří na vodu. 2. 6. 2026. https://surao.gov.cz/surao-zacala-s-pruzkumnymi-vrty/ 
  20. Třebíčský deník: Obce u Dukovan brání vzniku nových ubytoven. Obávají se přílivu tisíců dělníků. 23. 5. 2026. https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/dostavba-dukovan-ubytovny-delnici-obce-uzemni-plan-20260523.html 
  21. Forbes.cz: Města chystají nová sídliště pro dělníky z Dukovan. Ti nebudou jen z Česka. https://forbes.cz/mesta-chystaji-nova-sidliste-pro-delniky-z-dukovan-ti-nebudou-jen-z-ceska/ 
  22. Kraj Vysočina: Dostavba JE Dukovany: Samosprávy nabídly čtyřicítku lokalit pro možnou bytovou výstavbu. https://www.kr-vysocina.cz/dostavba-je-dukovany-samospravy-nabidly-ctyricitku-lokalit-pro-moznou-bytovou-vystavbu/d-4136198 
  23. Posiva: 40 years today since Decision-in-Principle on final disposal of spent nuclear fuel in Finland. 10. 11. 2023. https://www.posiva.fi/en/index/news/pressreleasesstockexchangereleases/2023/40yearstodaysincedecision-in-principleonfinaldisposalofspentnuclearfuelinfinland.html 
  24. World Nuclear News: Swedish municipality gives approval for fuel repository. 14. 10. 2020. https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-municipality-gives-approval-for-fuel-repos  (počet hlasů 38 : 7 viz MKG: https://www.mkg.se/en/sthammars-community-tells-the-government-they-accept-the-repository-for-spent-fuel)
  25. NWMO (Kanada): Site selection. https://www.nwmo.ca/site-selection 
  26. BGE (Německo): Site selection procedure. https://www.bge.de/en/repository-search/site-selection-procedure/ 
  27. Nationales Begleitgremium: Our Tasks. https://www.nationales-begleitgremium.de/EN/OurTasks/ourtasks_node.html 
  28. SÚRAO: Technická zpráva 572/2022 – Review of the public involvement in the site selection process in Germany. https://surao.gov.cz/wp-content/uploads/2023/01/TZ572_2022.pdf 
  29. SÚJB: New procedure rules related to a deep geological repository of radioactive waste. https://sujb.gov.cz/en/news/detail/new-procedure-rules-related-to-a-deep-geological-repository-of-radioactive-waste 
  30. Zdravý domov Vysočina, z. s.: Stížnost k Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy ACCC/C/2024/211 (plné znění, vč. odkazu na usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 39/22). https://ef3416034f.clvaw-cdnwnd.com/c7bb45604a1e532856554e581ceb8653/200000233-da85eda861/ACCC_HKDW_06082024.pdf 
  31. COVRA (Nizozemsko): Mission and policy. https://www.covra.nl/en/organisation/mission-and-policy/ 
  32. Rathenau Instituut: Taking steps together now (poradní zpráva pro nizozemskou vládu k rozhodování o úložišti okolo roku 2100). 11. 10. 2024. https://www.rathenau.nl/en/climate/taking-steps-together-now 
  33. Légifrance: Loi n° 2016-1015 du 25 juillet 2016 (čl. L. 542-10-1 code de l'environnement: vratnost nejméně 100 let). https://www.legifrance.gouv.fr/jorf/id/JORFTEXT000032932790/ 
  34. UNECE, Aarhus Convention Compliance Committee: ACCC/C/2024/211 Czech Republic. https://unece.org/env/pp/cc/accc.c.2024.211_czechia 

  35. Jiří Svoboda: Hlubinné úložiště a pochybný argument čistého stolu: Ekolist.cz