Interpelace poslance Mariana Jurečky k úložišti jaderného odpadu

28. května 2020 poslanec Marina Jurečka interpeloval premiéra Andreje Babiše ve věci úložiště jaderného odpadu, především obav občanů dotčených obcí.

Interpelace p.Jurečka 28.5.2020

Teď, vážený pane premiére, se chci zeptat, na kolik vy osobně věnujete pozornost výběru  lokalit, pokud jde o trvalé hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu. Protože já se  opakovaně setkávám se zástupci dotčených obcí těch lokalit, o kterých se dneska hovoří, a ty mají velké obavy v tom, že to úložiště může významným způsobem ovlivnit nejenom sociální dopady toho regionu, tzn. znehodnocení jejich majetku. Zdali vy jako premiér se o to zajímáte a případně řešíte tyto otázky. Může to mít dopady na životní prostředí. Tito lidé mají obavy o stavy a kvalitu pitné vody, mají obavy o to, jak bude vypadat životní prostředí v době budování toho hlubinného úložiště, protože se bavíme opravdu o ploše, která zhruba 500 metrů pod zemí může mít až 400 hektarů. 

Takže je to opravdu obrovský objem horniny, která se bude muset vytěžit a samozřejmě je také problém v tom, že dneska nejenom občané, ale i starostové obcí v zásadě nemají žádná významnější práva a nástroje, jak do procesu vstoupit a mají velký pocit, že nejsou bráni vážně, že jejich připomínky jsou vyřizovány formálně. A například majitelé pozemků se
setkávají s tím, že jim po pozemcích chodí lidé bez jejich vědomí a provádějí buďto průzkum a nebo výzkum.  Děkuji.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš

Co se týká trvalého úložiště jaderného odpadu, tam bych rád uvedl, že si samozřejmě uvědomujeme a dneska jsem o tom právě mluvil s panem ministrem Havlíčkem, protože včera byl výbor ohledně výstavby nového jaderného zdroje, že projekt hlubinného úložiště je velice komplikovaná komplexní záležitost zasahující do mnoha disciplín lidské činnosti od
fyziky, chemie, geologie a dalších vědních oborů až po ochranu životního prostředí, územního plánování, urbanistiky, rozvoje infrastruktury a v neposlední řadě i socio-ekonomických dopadů. Jedním ze zásadních kroků takového projektu je výběr vhodné lokality, která musí splnit řadu kritérií, a to především z hlediska bezpečnosti - samozřejmě i té dlouhodobé - technické proveditelnosti a zhodnocení vlivu na životní prostředí. To souvisí mimo jiné se stabilitou a kompaktností horninového masivu, ve kterém má být budoucí úložiště vybudováno.

Zúžení počtu potencionálních lokalit by mělo proběhnout v následujících týdnech, a to podle technického zhodnocení lokalit, které poskytne ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů vládě prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Nový ředitel SÚRAO doktor Jan Prachař, který nastoupil v únoru 2019, navrhl posunutí tohoto termínu na  polovinu roku 2020, a to z důvodu doplnění dalších geofyzikálních výzkumů na všech devíti potencionálních lokalitách. Následně ředitel navrhl zřízení svého poradního panelu expertů, v němž budou zastoupeni odborníci orgánů státní správy: MPO, MŽP, SÚRAO, Státního úřadu pro radiační ochranu a Státního ústavu jaderné bezpečnosti, veřejných vysokých škol, jako ČVUT v Praze, a zástupci dotčených obcí, a to jak jejich nominovaným odborníkem z Akademie věd, tak zároveň dvěma starosty za každou z lokalit jako pozorovateli, aby byla zajištěna kontrola a transparentnost celého procesu.

Poradní panel expertů ředitele SÚRAO poprvé zasedal v polovině listopadu a MPO o něm ve spolupráci se SÚRAO informovalo tisk 15 listopadu. Na dalších zasedáních tohoto panelu byla a budou debatována kritéria, bezpečnost, technická proveditelnost, vlivy na životní prostředí a indikátory, včetně jejich vah, jež povedou k seřazení lokalit ve škále relativně nejlepší a relativně nejhorší lokalita. Seřazení lokalit do této škály povede k zúžení počtu kandidátních lokalit na čtyři. Jednání tohoto panelu se zúčastní, jak jsem řekl, starostové za dotčené obce, pokud měli zájem se tohoto procesu účastnit, nikdo je však nemůže nutit. Jednání se účastní za lokalitu Čihadlo, Čertovka, Hrádek, Janoch a Na Skalním. Odborná úroveň a jednání je hodnoceno starosty, kteří na
jednání chodí, jako konstruktivní a věcné a chválí jej. Zároveň i dotčení starostové dostávají prostor k vyjádření svých obav a požadavků, a to jak přímo, nebo prostřednictvím jimi nominovaného zástupce Akademie věd České republiky. Závěrečné zasedání panelu expertů se uskuteční na počátku června a následně SÚRAO předloží návrh na zúžení Radě SÚRAO, po jejímž stanovisku MPO předloží vládě výběr čtyř potencionálních lokalit.
Vláda svým usnesením rozhodne do 30. června o zúžení jejich počtu z devíti na čtyři. Zúžení je důležitý krok, který mimo jiné ukončí období nejistoty na pěti lokalitách. Následně dojde ke stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry a také intenzivnímu dialogu se starosty a občany obcí těchto čtyř potencionálních lokalit. 

Pokud jde o zákon o zapojení obcí do procesu výběru lokality a provozování hlubinného úložiště, věcný záměr zákona o zapojení obcí a jejich občanů do procesu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště prošel ve druhé polovině minulého roku připomínkováním ze strany starostů dotčených obcí jak jednotlivě, tak i za různá sdružení obcí. 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal

Prosím pana poslance o doplňující dotaz.

Poslanec Marian Jurečka

Děkuji. Já bych se chtěl zeptat, pane premiére, jestli vám přijde ten postup a jak je to dneska nastaveno v pořádku, kdy ten starosta je starostou obce, kde proběhlo i třeba závazné referendum, ale dnes v tom věcném návrhu zákona není počítáno s tím, že by ta obec mohla třeba mít i v tom procesu právo veto, nejsou v tom návrhu zákona opřeny nějaké možnosti jasných principů kompenzací pro ty dané obce i pro ty lidi, kteří v těch obcích žijí, protože jsem tady hovořil o tom, že ti lidé nejenom, že mají obavy o dopady na životní prostředí, ale mají obavy i o znehodnocení jejich majetku. Oni tam mají dneska nemovitosti. A je asi evidentní, že v okamžiku, kdy na té lokalitě bude jaderné úložiště, tak cena jejich nemovitostí poklesne, jestli toto těm domácnostem je ochoten stát v rámci tohoto návrhu kompenzovat.

A pak ještě jedna věc. Je to nevratný proces. V okamžiku, kdy se tam to jaderné palivo uloží, tak už ho nikdy není možné využít zpátky, jak je to navrhováno, jestli by nestálo za to zvážit i to, že s ohledem na posun technologií by bylo v budoucnu možné palivo ještě využívat. Děkuji. 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal

Prosím pana premiéra o odpověď na tento doplňující dotaz. 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš

Já samozřejmě tu problematiku neznám, protože to není moje kompetence. Ale mám tady v podkladu, že tam bylo x připomínek v rámci připomínkového řízení a jedna ze zásadních připomínek obcí, týkající se odložení dalších kroků až do nabytí platnosti zákona o zapojení obcí a jejich občanů do procesu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště, byla přijata. Takže to mezirezortní připomínkové řízení skončilo 16. ledna 2020. Vypořádalo se 40 zásadních připomínek, vyžadovalo si to více než tři měsíce zahrnující i omezené komunikační kanály v důsledku vyhlášení nouzového stavu z důvodu vypuknutí pandemie. Připomínky byly vypořádány ze všech rezortů a úřadů, avšak přetrvávají zásadní připomínky sdružení místních samospráv, které mimo jiné reflektují a priori odmítavé stanovisko vůči úložišti a jdou v řadě případů i proti samotnému záměru a v podstatě návrhu.

Pokud jsem to pochopil, tak vám vadí, že tam není nějaká možnost veta. Je to tak? (Poslanec Jurečka: Mimo jiné.) Mimo jiné. Dobře, tak se k tomu můžeme vrátit. Nevím, kde ten zákon teď je, jestli už byl na vládě. Já to zjistím a budu informovat pana ministra. Jo tady to je, věcný záměr předložen Legislativní radě vlády k projednání dne 18. května. Předpokládám jeho projednání v průběhu léta a podle plánu legislativních prací vlády na rok 2020 by v druhé polovině tohoto roku měl být návrh předložen vládě v roce 2021. Takže pokud jsou tam nějaké další věci, tak jsme připraveni o tom mluvit.